Ostýchal se mluvit, dnes hraje velké role. 'V divadle je tma a na diváky nevidím,' říká Brousek ml.

Když byl malý, dlouho nemluvil. Jeho otec, herec Otakar Brousek, už si kvůli tomu o něj dělal starosti. Zbytečně. Člen velkého hereckého rodu je dnes výrazným představitelem takzvané konverzační komedie. Zvládá ale i klasické role světového repertoáru, televizní seriály i muzikál. Ve vinohradském divadle, kde po tatínkovi zdědil šatnu, se teď připravuje na dvě nové role. Otakar Brousek mladší byl hostem ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otakar Brousek mladší

Otakar Brousek mladší | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

„Bylo mi asi 2,5 roku, když se mě nějaká paní zeptala, jestli jsem chlapeček nebo holčička. Nebyl jsem ještě rozhodnutý, tak jsem se zamračil a řekl jsem: Ťulda,“ vysvětluje host nedělní Osobnosti Plus, herec a dabér Otakar Brousek mladší, proč mu v dětství říkali touto přezdívkou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ostýchal se mluvit, dnes hraje velké role. 'V divadle je tma a na diváky nevidím,' říká Brousek mladší

„Vyřknul jsem to slovo tehdy kvůli nesmělé povaze, ale přemýšleli jsme s tátou, jak to v té malinké hlavičce vzniklo. Tehdy jsem hrozně rád poslouchal Spejbla a Hurvínka. A Hurvínek říká Spejblovi taťuldo. A jak jsem nebyl mluvný a pusa mi ještě nefungovala, tak se mi to zkrátilo. Asi jsem chtěl říct: Zeptejte se táty,“ dodává.

Jako dítě působil svému otci, herci Otakaru Brouskovi, starosti, poprvé totiž promluvil až ve třech letech. I později se herec ostýchal na veřejnosti mluvit. „Styděl jsem se třeba jít i na nákup nebo na úřad. Nevěděl jsem, jak se tam mám s lidmi bavit, nebo jak se tam chovat.

V divadle je to hezké. Tam je čtvrtá stěna, tam je tma a já na diváky nevidím. Jakoby tam člověk nebyl sám za sebe, představuje jinou roli a je v bezpečné zóně. Mohu se tam schovat za autora.“

O rodičích

Maminka zemřela Otakarovi Brouskovi mladšímu, když mu bylo sedm let. „Z toho poslední tři nebo čtyři roky jsem ji už neviděl, protože byla v nemocnici. Chybět mi začala především až později, když si to člověk uvědomovat začal. V sedmnácti, osmnácti letech. Teď hlavně, zpětně si říkám, jak vlastně vypadala. Kdybych neměl fotky, tak si to nevybavím,“ přibližuje. 

Jeho otci, v době už rozeběhlé herecké kariéry, zůstala péče o dvě děti, sedmiletého syna a čtrnáctiletou dceru.

„Byl velmi zodpovědný. Narodil se ve znamení váhy, a tak vždycky vše dobře zvážil. Neměl rád, když někdo lhal. Z táty jsem měl respekt, ale za čáru jsem stejně šel, logicky, v tomhle věku,“ vzpomíná herec.

„Na konzervatoři jsem nerad chodil na teoretické předměty, místo toho jsem chodil do kina. Tatínek takové věci těžko nesl, vždycky jel v autě, mlčel, potom řekl: Chlapče, uvědom si, že jsi Brousek. Ty vlastně poškozuješ jméno,“ vzpomíná Otakar Brousek mladší.

Barbora Tachecí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme